Čejkův, Pekařovský mlýn, Chudomel

1598 Hartvík Zejdlic ze Šenfeldu potvrdil mlýn v držení města za 50 kop gr. čes. ročního platu

7.10.1608 v svatební smlouvě Anny Kholerové zmíněn její strýc Jiřík Mlynář na mlýně Chudomel, který jí odkázal jistou částku peněz

po Bílé hoře připadl vrchnosti

1636 panský mlýn o 2 kolech, ročně platí 80 kop gr.

1636 mlejn Pod lesem, uvedeni mlynáři Jan Zástava a Jan Čejka, ročně se platí 16 1/2 gr. (v tom 4 gr. ze mlejna a 5 gr. za opravy mostu) k sv. Jiří a totéž k sv. Havlu

1654 Berní rula: mlynář Jan Zástěra, vlastní o 1 kole, 7 str. rolí, 5 ks hov. dobytka, 5 prasat

1657 mlýn o 2 kolech, roční činže 80 zl.

1663 mlýn vyhořel

30.6.1769 emfyteuticky prodán Ignáci Jelínkovi, cechmistru poctivého cechu mlynářského  a pekařského v Přibyslavi  za 1400 zl. a 150 zl. roční činže

povinně zde mleli poddaní z Německé Jablonné, Dobré a Modlíkova, mlynář byl povinen bezplatně mlít přibyslavským právovárečníkům slad, ti mu za to dávali půl vědra piva z každé várky.

1834 mlýn poškozen povodní

1838 Antonín Jelínek

1848 Jan Jelínek, mlynář, poručík

Roku 1872 ustavila se na okrese akciová společnost s názvem „Spolkový lihovar a mlýn v Přibyslavi“. Podnik tento nesplnil však nadějí do něho činěných; společnost likvidovala a budova lihovarská byla r. 1879 prodána za 12.500 zl. p. Adolfu Böhmovi, jenž zde zřídil raffinerii líhu. Od dědiců Böhmových koupil lihovar p. MUDr.
Frant. Malinský, továrník v Ronově, v červnu r. 1898 za 20.000 zl.

1876 Josef a Anna Peškařovi

1883 Karel Pokorný, později 1/2 manželka Kateřina

1913 zakoupila a.s. Amylon, provozuje zde mlýn, škrobárnu a lihovar

poté přebudován na pilu

1920 zabrán čs. státem, 1925 navrácen společnosti Amylon

V roce 1930 patřila pila Zemské akciové společnosti Omylon - Amylon.

Zemědělské akciové továrny Amylon Ronov n/S

1948 na pilu uvalena národní správa

1950 Amylon n.p. Havlíčkův Brod

barvírna Vzor Ždírec

tkalcovna a.s. Papillon Sobiňov