Laštovičkův mlýn

1654 Berní rula - v Nížkově 2 mlýny:

1) Jiřík Mlynář, vlastní o 1 kole, 8 str. rolí, 2 koně, 9 ks hov. dobytka, 5 prasat

2) Valentin Mlynář, vlastní o 1 kole, 7 str. rolí, 4 krávy, 2 prasata

Dne 4.9.1718 se v Nížkově žení Jakub Laštovička mlynář v Nížkově s Kateřinou dcerou Martina Pojímala z Nížkova.

Mlýn je zakreslen již na mapě I. vojenského mapování z let 1764–1768.

V roce 1789 byly v obci Nížkov 2 rustikální mlýny, Hrubého (čp. 54) a Laštovičky (čp. 4). Na tomto mlýně čp. 4 tehdy hospodařil Jan Laštovička s manželkou Rozálií, rozenou Němcovou. V matrice je zápis o narození jejich dcery Rozálie dne 4. 5. 1786. Následně mlynář zemřel a vdova Rozálie se znovu provdala. Jejím druhým manželem se stal František Klíma, který byl také mlynářem a provozoval mlýn do dospělosti Laštovičkova syna Josefa. Z manželství Františka a Rozálie Klímových se narodili dva synové Václav (1790) a Pavel (1792).

Janův syn Josef Laštovička převzal mlýn na začátku 19 století. Dne 24. 1. 1804 se oženil s Marií Annou Bruknar (psáno též Pruknar), první syn Josef se jim narodil v dubnu 1805.  Následovali sourozenci Františka (1807), Anežka (1809), Mariana (1811) a Mikuláš (1812).

Další mlynář, Josef Laštovička syn, se 21. 9. 1928 oženil s Kateřinou Sobotkovou, dcerou sedláka ze Sirákovic. Josef a Kateřina byli příbuzní, matkou Kateřiny byla Elisabeth Laštovičková z příbuzného mlynářského rodu Laštovičkových, který koncem 18. století hospodařil na Červeném mlýně v Bukové. Do roku 1845 se manželům narodilo 6 dětí, Maria (1830), Anežka (1832), Josef (1837), František (1843) a Kateřina (1745).

1838 Josef Laštovička

Začátkem 60. let 19. století hospodařil na mlýně Josef Laštovička, v pořadí třetí toho jména. V listopadu 1862 se oženil s Marií Zikmundovou, dcerou sedláka z Nížkova. Z manželství vzešlo 8 dětí, Josef (1863), Jan (1864), František (1865), příští mlynář Alois (1867), Marie (1869), Anna (1871), Matilda (1873) a Anežka (1875).

Podle sčítání idu v roce 1890 žilo na mlýně celkem 6 osob. Mlynář Josef Laštovička již nežil, majitelkou mlýna byla vdova Marie Laštovičková (rozená Zikmundová, narozena 7. 9. 1844), u které byla uvedena živnost mlynářství. S ní zde žily její 4 děti a jedna vnučka. Starší syn Jan (10. 2. 1864) vedl polní hospodářství mlýna, mladší syn Alois (16. 10. 1867) pracoval na mlýně jako čeledín a věnoval se mlynářskému řemeslu. Dcera Matilda (2. 11.1873) vypomáhala v domácnosti a nejmladší dcera Anežka (20. 10. 1875) pracovala jako děvečka. Nejmladší obyvatelce mlýna, vnučce mlynářky Marie, byly v době sčítání necelé 4 roky. Hospodářství mlýna obsahovalo 2 krávy, 3 voli a 2 selata.

V roce 1900 byl majitelem mlýna mlynář Alois Laštovička (narozen 1867). S ním zde žila jeho manželka Josefa, rozená Dajčová, (narozena 15. 2. 1874) a 3 synové Alois (1897), František (1898) a Josef (1900). V hospodářství mlýna bylo 11 kusů hovězího dobytka, 1 koza, 4 prasata, 15 slepic a 2 husy. Do dalšího sčítání v roce 1910 na mlýně přibyly další 4 děti páru, a to Marie (narozena 1902), Emílie (1904), Jindřich (1905) a Anna (1907). Bydlela zde také služka Marie Pibilová.

V roce 1930 provozoval mlýn Alois Laštovička.

Budova má dnes čp. 172 a je využívána k bydlení.