Historie
Obecná historie:
Karviná - Janečkův mlýn • Janečkův mlýn je komplexem budov a pozemků. Byl postaven kolem roku 1898 panem Aloisem Janečkem. Je tvořen pětipodlažní budovou mlýna, s dřívější funkcí automatického vodního mlýna, rodinným domem, pilou a malou vodní elektrárnou. Od 90 let je objekt opuštěn a od 70.let pomalu chátrá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V 1. polovině 19. století mlýn patří městu Fryštát
Dalšími majiteli jsou Poppek a Puff
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1849 mlýn kupuje Karel Fiedler, který v l. 1859 - 1860 mlýn přestavěl.
1865 Karel Fiedler oceněn stříbrnou medailí na hospodářské výstavě v Těšíně. U mlýna je i MVE
1912 - 1913mlýn odkoupilo město
První světová válka (1914–1918)
1918 majiteli jsou manželé Friedlovi
První republika (1919–1938)
1919 mlýn vyhořel a postaven nový
1923 - 1924 - přestavby a přístavby podle plánů architekta Aloize Golasowského, mlýn získává současnou podobu
od roku 1932 v majetku rodiny Janečků
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Schválení převodu operativní správy k objektu skladiště o ploše 219,80 m2 bývalého Janečkova mlýn a v Karviné 1-Městě od Krajského výkupního závodu Opava na ONV a účinností od 1. ledna 1953
1959 - sklad CO
1964 - rekonstrukce Janečkova mlýn a na výrobnu krmných směsí v Karviné-Darkově. (RR)
Zdroj: http://vademecum.archives.cz
Vývoj po roce 1989
1990 - depozitář SOA v Karviné
1992 - mlýn v restituci vrácen manželům Janečkovým
restituenti mlýn prodávají, majitelé se často střídají
24. 2. 2004 navržen na prohlášení za kulturní památku
20. 3. 2006 č. 4141/2004, rozhodnutí o neprohlášení památkou
2013 zahájena rekonstrukce
1.12.2014 otevřeno Slezské vzdělávací centrum.
2023 rekonstrukce celého areálu dokončena
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: