Květinovský mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry: Jiřík Mlynář (17 let), jeho matka Kateřina (39), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

1654 Berní rula: vdova Kateřina Mlynářka, vlastní o 1 kole, 5 str. rolí, 9 ks hov. dobytka, 8 sviní

Mlýn na Úsobském potoce jihovýchodně od Květinova je zakreslen již při I. vojenském mapování v letech 1764-68.

Rovněž tak má značku na II. voj. mapování v r. 1836-52.

Indikační skica z r. 1838 ukazuje, že mlýn byl zděný, o jednom kole, poháněn vodou z nádržky na náhonu z Úsobského potoka. Měl čp. 13 a p.č.st. 12. 

V r. 1838 byl majitelem mlýna Václav Mixa.

Mlýn byl v činnosti i v době III. vojenského mapování v letech 1877-80.

V roce 1903 využil Vojtěch Bárta vodního díla a místo mlýna zde založil brusírnu křišťálového skla. 

V době 1. světové války byl provoz z důvodu odchodu zaměstnanců na frontu zastaven.

V r. 1923 si brusírnu pronajal od velkostatku  její bývalý správce Ludvík Císař. Kolem r. 1934 od velkostatku odkoupil pozemky brusírny. V době své největší slávy měla brusírna kolem 50 zaměstnanců. Vyvážela kvalitní broušené sklo do Anglie, Austrálie, na Nový Zéland, i jinam.

 Když majitel v r. 1944 zemřel, převzala po něm podnik jeho dcera.  

V r. 1948 byla brusírna znárodněna. 

V r. 1951 byl provoz zastaven.Od r. 1951 vodní dílo chátralo.  Asi v r. 1984 na bývalém náhonu vybudována MVE.

27.2.1984 byla připojena na síť kompletně rekonstruovaná MVE s novou ovšem starou Francisovou turbinou z roku 1919. Původní turbina ukradena.
Od roku 2017 pracuje u MVE i vodní kolo o průměru 4 m , které vyrábí el. energii. Veškerá el. energie z turbiny i kola je dodávána do sítě.

Po r. 1989 byl objekt staré brusírny rodině vrácen v restituci . Na starém vodním náhonu pracuje  malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o 7,5 kW.