Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V Malém Hradisku jsou již r. 1481 připomínány 2 mlýny (RR).
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Malé Hradisko – Okluky – č. p. 1 (od r. ca 1873), dříve č. p. 41 nebo 42 (v 18. stol.) Přehled mlynářů v chronologickém sledu. Uvedený rok (nebo rozmezí let) je rokem, kdy je dotyčný mlynář dohledaný v níže uvedených zdrojích. 1769 – 1790 – Christian Zaparzka, žena Terezie (1726-1808) 1794 – jeho syn Johann Zaparzka (1746-1804) 1807 – Martin Langr, žena Marianna, dcera Frantze Zaparzky ze Stínavy 1809 – 1826 – Johann Zaparzka (1777-1853), žena Anna Bürgerová z Altstadtu (pravděpodobně vesnička u Konice, která s ní splynula) 1834 – 1842 – Ignatz Zaparzka 1844 – 1850 – Franz Zaparzka, žena Veronika Langrová z Jednova V obecní kronice je zmínka, že se jednalo o mlýn na vodní pohon se 3 náhonovými koly a pilou. Chudší obyvatelé prý nosili obilí do mlýna pěšky na zádech až ze vzdálenosti 2 km. (Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, Kronika obce Malé Hradisko)
doplnil J. Komárek
1834 Jan Zaparska (Zapářka?)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1854 – Libor Komárek (1814-?), žena Franziska Lutterová (1816) z Horního Štěpánova. Libor se narodil na mlýně v Malenách, po přestěhování rodičů do Úsobrna dělal mlynáře v Jaroměřicích, pak zde v Oklukách 1857 – 1881 – Anton Novotný, žena Franziska Komárková (1840-?), dcera přechozího mlynáře Libora Komárka 1900 – 1921 – Josef Klemeš (1864-?) ze Stínavy (syn Josefa Klemeše, mlynář ve Stínavě 14), žena Božena Klváčková (1873-?) z Vícova, manželství bylo pravděpodobně bezdětné.
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, Kronika obce Malé Hradisko)
doplnil J. Komárek
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Klemeš, mlýn a pila
Mlýn byl zrušen v roce 1936.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn byl přebudován na rekreační středisko škol. referátu ONV Prostějov.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Klemeš Zaparska Zapářka Zaparzka Langr Komárek Novotný
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1769 – 1790 – Christian Zaparzka 1794 – Johann Zaparzka 1807 – Martin Langr 1809 – 1826 – Johann Zaparzka
1834 Jan Zaparska (Zapářka?) 1834 – 1842 – Ignatz Zaparzka 1844 – 1850 – Franz Zaparzka 1854 – Libor Komárek 1857 – 1881 – Anton Novotný 1900 – 1921 – Josef Klemeš
1930 Josef Klemeš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: