Historie
Obecná historie:
Původně gotický mlýn z 13. století, poprvé písemně doložený k roku 1404. V letech 1623–1766 ho vlastnil rod knížat z Lichtenštejna (odtud i název Panský), současná podoba pochází z doby po přestavbě na počátku 19. století.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1407 - první zmínka o mlýnu v listině o majetku cisterciátského probošství v Kouřimi (HŠ)
1431 - zmínka v knize Liber privilegiorum , folium 223 (HŠ)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1532 - koupila mlýn obec
1537 - mlýn koupilo město od sirotků po mlynáři Jírovi za 1200 kop míšeňských grošů a dosazovalo do mlýna nájemce
1547 - se Kouřim zúčastnila vzpoury stavů a po jejich porážce přišla o všechny své statky včetně dvou mlýnů.
1561 - majetek navrácen nebo odkoupen
doplnila (HŠ)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1623 - konfiskace majetku, město přišlo o mlýn, mlýn připadl knížeti Lichtenštejnovi, rozhodoval u něm lichtenštejnský úřad v Kostelci nad Čenými Lesy (HŠ)
po 1841 Barbora Apltauerová
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Valtr, říčka se nazývala Kouřimka. (HŠ)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V roce 2022 byl mlýn opravován.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1407 - cisterciácké proboštství v Kouřimi
1532 - obec Kouřim
do 1537 - Jíra, později město Kouřim
po 1623 - lichtenštejnský majetek
po 1841 Barbora Apltauerová
1930 - Václav Valtr
doplnila (HŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
