Historie
Obecná historie:
Ves se nachází po obou březích Pivoňky u silnice na Meclov 1,5 kilometru od Poběžovic. První zmínka o vsi pochází z roku 1379. Jedna její část tehdy náležela Pivoňskému klášteru a o druhou se dělili místní zemané. Později přešla do majetku kláštera celá. V r. 1654 zde hospodařilo 15 poddaných. V r. 1789 stálo ve vsi 29 a v r. 1839 už 33 domů i s mlýnem a hospodou. V roce 1939 zde žilo na 250 německých obyvatel. Po válce byla ves znovu osídlena a v r. 1991 zde trvale žilo 54 obyvatel.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zobrazen na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1768 a 1780-1783. Skica a otisk stabilního katastru z roku 1838 – na náhonu z Pivoňky nespalná budova a 2 menší spalné, odtokový kanál.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí jako mlynáže Georga Leberla (*1855 Meclov ) německé národnosti s početným personálem, mlýn a mlýn na živec. Seznam vodních děl republiky Československé k roku 1930 registruje Jiřího Leberta ( pravděpodobně stejná osoba, případně syn staršího mlynáře narozený 1887, jen jinak zapsaná ), mletí obilí a živce, 1 kolo na svrchní vodu a 1 turbína Francis.
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Původní německé obyvatelstvo obce bylo odsunuto, majetek znárodněn.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
nějakou dobu využíván Kaolínovými závody vedlejších Poběžovic
Vývoj po roce 1989
Nyní zjevně nevyužívaný, více než částečně zdemolovaný a chátrá.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
