Historie
Obecná historie:
Mlýn Hrubý v Poličce byl postaven ve 30. letech 20. století jako vodní mlýn napojený na Bílý a Modřecký potok a nedaleký rybníček zvaný Mlejňáček. Firma vznikla v roce 1927 a jejími zakladateli byli Miloslav Hrubý a jeho tchán František Kopecký. Ve 40. letech byl mlýn upraven, rozšířen a přistavěna obytná část. Mlýn byl v provozu až do 60. let, avšak již pouze na elektrický pohon. Po odstavení nebyl mlýn rozebrán jako mnoho jiných, ale byl zakonzervován a dále veden jako rezerva, díky čemuž mohl být později znovu zprovozněn.
Po roce 1989, kdy byl vrácen původním majitelům, se mlýn vrátil do provozu. Postupně ho majitel modernizoval a doplňoval novými stroji. Poháněný je dnes elektricky. Později byl mlýn doplněný o dva velké venkovní zásobníky, z nichž jeden byl po několika letech nahrazen ještě větším. V roce 2014 začala úprava mlýna spočívající v přístavbě samotné mlýnské budovy. Před pěti lety byla dokončena kontroverzní přístavba, jež je podle majitele nutná k dalšímu fungování mlýna, který nabízí několik druhů mouky a otruby.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Firma vznikla v roce 1927 a jejími zakladateli byli Miloslav Hrubý a jeho tchán František Kopecký, což hlásal původní nápis na novostavbě - VÁLCOVÝ MLÝN MILOSLAV HRUBÝ A FRANTIŠEK KOPECKÝ.
Ve 40. letech byl mlýn upraven, rozšířen a přistavěna obytná část.
Mlýn byl v provozu až do 60. let, avšak již pouze na elektrický pohon. Po odstavení nebyl mlýn rozebrán jako mnoho jiných, ale byl zakonzervován a dále veden jako rezerva, díky čemuž mohl být později znovu zprovozněn.
Po navrácení mlýna původním majitelům byl mlýn opět zprovozněný a postupně modernizovaný a doplňovaný strojním zařízením. Později byl mlýn doplněný o dva velké venkovní zásobníky z nichž jeden byl po několika letech nahrazen ještě větším. V roce 2014 započala další významná úprava mlýna spočívající v přístavbě samotné mlýnské budovy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
A. Klein vzpomíná.
Jako dítě jsem chodíval od mlýna podél kolejí ke Mlejňáčku. To byl takový milý rybníček, kde jsem se naučil plavat. Od rákosí k stavidlu pětadvacet temp. Bylo nás tam vždy plno a čekali jsme na vlak do „muničky“, což tehdy byly Škodovy závody a dávali jsme na kolej padesátník nebo korunu, která se po přejetí vlakem proměnila v takovou teplou placičku. Byla ze zinku, hliníku a cínu a neměla pak už žádnou cenu – ostatně jako tehdejší protektorátní koruna. Obyčejná, vodnatá zmrzlina v papírovém kornoutku stála pět korun. V Mlejňáčku byly také ryby. Jednoho jarního dne roku pětačtyřicet tam voják Rudé armády hodil granát. A bylo vyloveno.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
